Historie korejského jazyka

27. října 2010 v 11:40 | Flying Spider 74 |  jazyk (k)
(ZDROJ)

Čínské písmo je v Korei známe již přes 2,000 let. Ve velké míře se používalo od roku 108 před Kristem až do roku 313 po Kristu v době čínské okupace severní Koreje. Od 5. století před Kristem začali korejci psát klasickou čínštinou. Nejranější známí příklad se datuje do roku 414 po Kristu. Později byly vytvořeny 3 rozdílné zbůsoby jak zapisovat korejštinu s čínskými znaky: Hyangchal (향찰/鄕札), Gukyeol (구결/口訣) a Idu (이두/吏讀). Tyhle způsoby byli podobné těm, které se vyvinuly v Japonsku a pravděpodobně byli použity jako předloha japonským.

Systém Idu používal čínské znaky v kombinaci s korejskými speciálními znaky, které označovali zakončení korejských sloves a také jiné gramatické znaky a po mnoho století byl používán k oficiálním a soukromým písemnostem. Systém Hyangchal používal čínské znaky k vyjádření korejské výslovnosti a převážně se používal k psaní poezie.

Korejci si vypůjčili velké množství čínských slov, dali korejštině psaní a/nebo význam některých čínských znaků a také vytvořili kolem 150ti nových znaků. Většina z nich je používána zřídka kdy a nebo se používá pro vlastní nebo místní jména.

Korejská abeceda byla vymyslena v roce 1 444 a byla zveřejněna v roce 1446 za vlády krále Sejonga (1 418 - 1 450), čtvrtého krále dynastie Joseon. Abeceda se původně nazývala "Hunmin jeongeum" neboli "Správné vyslovování pro učení lidí", ale byla také známá jako Eonmeun "Hrubé písmo" a Gukmeun "Národní písmo". Nynější jméno pro abecedu "Hangeul" vytvořil korejský jazykovědec Ju Si-gyeon (1 876-1 914). V Severní Korei se abeceda nazývá 조선글 (josoen guel).

Tvary souhlásek jsou založeny na tvaru úst, když jsou tyto písmena vyslovována a tradičním směru při psaní (svisle z prava do leva). Většina pravděpodobně pochází z čínštiny, kde se používá psaní slabik v/podle "tabulky".

Dokonce i po té, co byla korejská abeceda vymyšlena, většina korejců kteří uměli psát, stále psala klasickou čínštinou nebo v korejci používaném systému Gukyeol nebo Idu. Korejská abeceda byla spojována s lidmi z nízkým postavením tj. ženy, děti a negramotní. Během 19. a 20. století se smíšený systém psaní kombinující čínské znaky (Hanja) a Hangeul, stával stále více populárnější. Nicméně od roku 1 945 se důležitost čínských znaků v korejském písmu podstatně zmenšila.

Od roku 1 949 nebyla Hanja v Severní Korei použita v žádném tisku. Kromě některým málo vyjímek a to některých učebnic a specializovaných knih. Nicméně koncem roku 1 960 bylo učení Hanji ve školách Severní Korei znovu zavedeno a od dětí ve škole se požaduje umět 2, 000 znaků, při dokončení střední školy.

V Jižní Korei musí děti ve škole při dokončení střední školy umět 1, 800 znaků hanja. Množství hanji v korejských textech se velice liší podle toho, kdo daný text píše a také existuje značná debata o roli znaků hanja v korejském psaní.

Většina současné literatury a psaných informací je psána zcela v Hangeulu. Nicméně tradiční papíry a oficiální dokumenty mají sklon k tomu, aby se psali pomocí spojení hangeulu i hanji.

překlad Flying Spider 74
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

tradiční asijská kultura vs. moderní asijská hudba

tradiční kultura 35.1% (243)
moderní hudba 32.8% (227)
oboje 32.2% (223)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.